Ondřej Bárta alias Bartyz_King je začínajícím hudebníkem. Věnuje se převážně rapu a hip-hopu. Také je nadaným textařem písniček. Jeho sny rozhodně nejsou skromné, chce se stát slavným zpěvákem. Už v útlém věku věděl, že jedině hudba pro něj bude nejlepší volba. Odvážný mladý muž, co se nebojí vydávat své zatím amatérské písně, o současném světě.
Jak jsi se dostal k hudbě?
Jako malý jsem poslouchal hudbu se svou sestrou. Byly to různé televizní stanice jako MTV, Očko a podobně. Tam jsem nejspíš poprvé slyšel rap jako je Eminem, 50 Cent či jiné interprety. Došlo mi, že se mi ten žánr líbí a začal jsem ho více poslouchat.
Proč zrovna hudba?
Vždycky jsem chtěl být slavný. Chtěl jsem být v showbyznysu třeba jako herec nebo zpěvák, bylo mi to v podstatě jedno, prostě jsem se chtěl vždy proslavit. Zkoušel jsem všechno možné, začal jsem zpívat ve sboru. Hudba je něco, co vás může ale i nemusí proslavit. Já každopádně tvořím hudbu, protože mě to baví.
Jaký druh hudby skládáš a jakou nejraději posloucháš?
Vytvářím rap a hip-hop. To mě vždycky bavilo, jak vytvářet, tak i poslouchat. Chtěl jsem tenhle styl hudby tvořit po svým, jak se mi to líbilo nebo jak to cítím. Rap a hip-hop ale není to jediné co poslouchám. Doslova jsem multižánrový posluchač. Dokážu si poslechnout jazz, blues, rock, metal, ale sem tam si pustím i klasiku od Mozarta. Rád si poslechnu cokoliv.
Máš raději české písně, anebo preferuješ zahraniční?
K české rapové scéně jsem se poprvé dostal, když mi bylo třináct let a nebyl jsem z toho tak, jak se říká odvařený, jako když jsem poprvé slyšel v deseti letech Eminema. Chvilku jsem českou hudbu poslouchal, ale vždy jsem se vrátil zpátky k zahraniční tvorbě. Je sice pravda, že publikuji české písničky, ale přiznám se, že jsem ze začátku zkoušel psát anglické texty. Já si myslím, že umím anglicky, ale v této době si netroufnu rapovat cizím jazykem. Myslím, že bych byl během chvíle terčem posměchu.
Vydávat hudbu chce hodně odvahy. Bál jsi se ohlasů, když jsi vydal svoji první píseň?
Hrozně jsem se bál, jak bude okolí reagovat. Taky jsem se sám sebe ptal, zda se to dá vůbec poslouchat. A tak jsem se jednoho dne rozhodnul, že to zveřejním a stalo se. Nejdřív jsem dal svou první skladbu na aplikaci SoundCloud, tam jsem se dočkal prvních pozitivních ohlasů, a až potom jsem ji pustil kamarádům. Určitě nejupřímnější zpětnou odezvu dostanete od přátel. Já si osobně jejich názor beru víc k srdci, než od nějakého ,,hatera“ za klávesnicí, který by mi to nedokázal říct do očí.
Myslíš, že máš šanci být slavným raperem?
Mám v sobě trochu egoistického sebevědomí, se kterým si myslím, že bych mohl být slavný. Ovšem mám taky druhou stránku, která mi říká: ,,Hele, a co kdyby to fakt nevyšlo?‘‘. Člověk moc neovlivní, zda se to bude lidem líbit anebo ne. Taky neovlivním, zda se stanu slavným.
Jaká část vytváření písničky, tě baví nejvíc?
Obecně asi ta atmosféra. Když už jsem ve studiu a nahrávám to se svým kamarádem, který mi ty skladby poté upravuje, tak se do toho vždy zaposlouchám a užívám si celou tu situaci. Jak všechno do sebe postupně zapadá a vytváří se písnička, která se mi postupně začne líbit. Co naopak nesnáším, je vymýšlení názvu. Nikdy nevím, jak mám tu píseň pojmenovat a hodně často se stane, že název vymyslím až ve studiu.
Co tě motivuje k práci?
Motivuje mě už jen samotné skládání textů. Dokážu napsat text prakticky kdekoliv, v práci, v tramvaji… prostě kde mě chytne slina. Chci svou tvorbu posouvat dál a nebojím se toho. Motivují mě ohlasy na internetu, jako jsou lajky a pozitivní komentáře.
Pracuješ sám, nebo ti v tom někdo pomáhá?
Když jsem s tím začal, tak jsem pracoval sám. Ovšem teď na to sám rozhodně nejsem, tím bych chtěl tady poděkovat Víťovi Dernerovi, který mi pomáhá mixovat a dolaďovat skladby. Díky němu můžu tyhle věci uskutečňovat. On má vlastní domácí studio a učí se být zvukař, takže pro něj je tohle všechno, dá se říct, praxe. Nedávno jsem se ale spojil s dalším kamarádem Petrem Civínem, který mi poskytuje svoje beaty, takže jemu jsem také vděčný.
Už jsi zažil nějaké negativní ohlasy na tvou tvorbu? Jaké třeba?
Zatím jsem žádný obrovský ,,hate“ nezažil. Nikdo mi zatím neřekl, že je to fakt odpad, ať mu to už nikdy nepouštím. Zažil jsem spíš takovou tu konstruktivní kritiku, že bych mohl někde něco změnit, poupravit zvuk, či slova. Tyhle komentáře člověka posouvají dál, ať chce nebo ne.
Věnuješ se oboru, který je nevyzpytatelný. Máš nějaký jiný plán, kdyby tento náhodou nevyšel?
Kdyby mi tenhle sen náhodou nevyšel, tak bych si chtěl otevřít obchod s oblečením. Něco, kde pořád bude moje tvorba. Hlavně, móda pro jakékoliv umělce není cizí, je to jejich druh prezentace a zrovna rapeři jsou s módou opravdu hodně spjatí. Ale abych pravdu řekl, stejně doufám, že mi vyjde spíš ta hudba.
Kam by ses chtěl dostat v životě?
Chtěl bych se v životě dostat do toho bodu, že budu moct zajistit svoji rodinu. Nemuset, například v padesáti každé ráno vstávat a řešit, že budu muset jít do práce na dvanáctihodinovou směnu. Chtěl bych žít spokojeně. Ovšem, pokud budu muset, tak jsem ochotný pracovat i do devadesáti. Je možné, že se to i stane, když se podívám, co se v našem státě odehrává.
Co tvá rodina a přátelé říkají na tvoji tvorbu a tvé plány?
Kamarádům se má hudba líbí a podporují ji. Doma jsem ji poprvé pouštěl ségře a té se to taky líbilo. Celkem jsem se bál, co mi na mou tvorbu řekne máma, jelikož v mé hudbě jsou sprostá slova a hlavně je to jiný žánr, než ona poslouchá. Její prvotní reakce byla, když to slyšela, že jsem slavný. To jsem ji samo sebou ihned vyvrátil. Poté mi sdělila, že se jí ta hudba líbí a já jsem byl spokojený.
Co si myslíš o dnešní hudbě? Je lepší, nebo horší než kdysi?
Doba jde dopředu a s ní i hudba. Tak to je, tak to i bude, to člověk prostě nezastaví. Podle mě dobrá hudba skončila v roce 2015. Teď je to všechno přeplácaný, například rap má už tolik nesmyslných žánrů, anebo občas nevidíš rozdíl mezi rapem a popem. Hudba je v dnešní době spíše komerční záležitost a může ji prakticky dělat každý, i ten co neumí zpívat. Stačí se přihlásit do nějaké televizní pěvecké soutěže a najednou jste všude po internetu.
Věříš v osud? Jaká je tvoje životní filozofie?
Docela věřím v osud. Moje filozofie je jasná a to, že se nemáme zaseknout na jednom bodě. Jakmile se člověk zasekne na jednom bodě a přemýšlí o tom, jak to bylo lepší v minulosti… Kašli na minulost! Minulost je něco, co člověka brzdí. Pro mě minulost je nemoc, něco, co tě užírá a drží tě na jednom místě.
Máš něco, co bys chtěl sdělit čtenářům?
Buďte real! Přestaňte o sobě tak lhát na sociálních sítích. Shoďte ze sebe tu masku a přestaňte všude o sobě psát ty lži. Buďte k sobě upřímní. Jste osobnost, nejste jenom fotka na Instagramu, buďte prosím takový, jací jste.
Pokud Vás zajímá tvorba Ondřeje Bárty, můžete ho sledovat na Instagramu: @b4rtyz_
Anebo si ho poslechněte na YouTube: bARTyz_king
Instagram Víta Derner: @vderny_____
Instagram Petra Civína: @gangsta.pete
Instagram Bee Cast: @beecast_
