Mnoho mladých lidí opravdu neví, co chce studovat, anebo pracovat. To však není problém Filipa Ehrenbergera, kterému je pouze 15 let. Filip, na to, že je tak mladý, už publikuje své články do různých časopisů. Nebojí se věnovat své vysněné práci, ač ho stojí spoustu času a hlavně energie.
Kdy ti došlo, že se chceš stát fotografem?
Když jsem jezdil s rodinou na Moravu, tak teta měla foťák. Mně se to v té době hrozné líbilo, kam šla, tam fotila. Já jsem si ten fotoaparát začal od ní půjčovat a postupem času jsem požádal mamku, aby mi taky pořídila můj vlastní. Potom jsem zjistil, že mě to opravdu baví, že se o to chci víc zajímat.
Co tě na fotografování nejvíc baví?
Všechno! Rozhodně celý proces toho, jak samotná fotka vzniká. Například místo focení je opravdu zážitek. Můžete se projet i v kufru auta někde na silnici a fotografovat stroj co je za námi. To je sám o sobě pro mě velký zážitek. Celkově mě baví i editovat fotky apod. Fotografování mám prostě rád.
Chtěl jsi někdy studovat i jiný obor?
Studoval jsem víceleté gymnázium, ale po pár letech mi došlo, že ta škola opravdu není pro mě. Doma jsem začal konzultovat, zda bych nemohl přejít na nějakou střední školu s odbornějším zaměřením. Jelikož mě už v té době hodně bavilo fotit, tak volba zaměření byla jasná, jen jsem se trochu bál přijímaček, ale ty jsem úspěšně zvládl. Jsem rád, že jsem přešel z gymplu na střední. Učit se, co mě nebaví je podle mě ta nehorší věc na světě.
Jaký druh/styl focení tě nejvíce baví a proč?
Mám rád focení aut. Auta jsou skvělý, akční a nikdy člověk neví, co ho s nimi čeká. Mám hodně rád focení reportáží. Jít na nějakou demonstraci a fotit tuhle nevyzpytatelnou akci, na které se může stát cokoliv je opravdu zajímavé! Celkově, doslova miluji akční focení, já se vyhýbám těm nudným a nezáživným pracím.
Plánuješ se tímto živit i v budoucnu?
Já bych rád fotil sám na sebe. Ovšem, v tomhle zaměstnání je ideální kombinovat. Tohle je trochu svobodné povolání, co si člověk udělá, to má. Když má člověk nějaké zakázky a k tomu si fotit na sebe, myslím, že by to nebyl zas takový problém ,,utáhnout“ ten svůj život. Zatím jsem nepřemýšlel nad tím, že bych si založil firmu. Jak žiju teď, mě osobně baví, nafotím fotky a pošlu je do nějaké firmy a dostanu zaplacenu.
Jak jsou podle tebe fotky prospěšné v obyčejném životě?
Fotky jsou neskutečná část každého života. Když si představíte, že si budete číst zprávy na internetu, co vás nejdřív zaujme? No přece fotka. Nebo když prodáváte auto, člověk nejdřív vidí fotku. Mnoho lidí chodí do kadeřnictví s fotkami různých celebrit, že chtějí účes jako ony. Bez fotografií nejsou reklamy, obrázky, různé potisky… Představte si svět, bez fotek. Jeden moudrý člověk kdys řekl, že fotka je jediný způsob, jak zastavit čas.
Děláš tento obor i mimo školu? Např. fotíš do nějakého časopisu apod.?
Mě tenhle obor opravdu baví, hodně mladých lidí dělá školu, která je nenaplňuje a já si myslím, že je to špatně. Už v roce 2020 jsem začal občas fotit pro časopis ,,Auto Tip klassik“. Na rozmezí tohoto a minulého roku se to začalo, jak se říká, rozjíždět. Každý měsíc mám vlastní článek ve zmíněném časopisu, což je skvělé. Kdyby mě to nebavilo, tak bych se tomu opravdu nevěnoval.
Co je na fotografování nejnáročnější?
Je toho hodně, jak po fyzické, tak i psychické stránce. Například fyzickou stránku si člověk odbyde na tom focení, pak i u upravování fotek, a má klid. Možná ho pak bolí záda, když nefotí zvířata… To by bylo možná horší. Já jsem kdysi fotil tři ročníky tenisového turnaje. Tam to bylo opravdu extrémní, protože se to odehrávalo v létě, a být ve třicetistupňových vedrech s foťákem na rozpáleném kurtě, bylo opravdu náročné. A ta psychická stránka je možná náročnější, než ta fyzická. Jste například na nějaké akci osm hodin a nezastavíte se. Pořád přemýšlíte, jaké světlo je nejlepší, jaký úhel je pro tu fotku dobrý, jaké nastavení použijete a hlavně nad kreativitou. A to je opravdu náročné. Když jsem na focení, tak tu únavu necítím, jsem ve své kreativní zóně. Ovšem, jak přijdu domů, musím si jít lehnout aspoň na hodinu, a až potom jdu editovat.
Máš i nějaké jiné koníčky?
Já toho moc upřímně nemám. Hraju občas na kytaru, ale to focení je pro mě opravdu hlavní. Nejsem ten typ, co bez fotoaparátu nevyleze z domova. Kdysi jsem to tak měl, ale časem jsem si řekl, když jsem například šel na procházku s rodiči, že si chci trochu odpočinout.
Co tvá rodina a přátele říkají na tvou tvorbu a tvé plány do budoucna?
Já mám štěstí v tom, že mě rodina podporuje. Jsou opravdu rádi, že mě to baví. Možná by jim nevadilo, kdybych zůstal na gymplu a pokračoval na vysokou, ale to neznamená, že ji nepůjdu po střední škole studovat. Moji přátelé to moc neřeší, občas si s nimi o tom promluvím, ale raději svůj obor řeším s rodinou.
Jaká je tvá životní filozofie?
Na to je strašně složitý odpovědět v 15 letech. Já jsem docela krátce na téhle zemi, a ještě jsem toho tolik nezažil. Myslím, že by člověk měl dělat to, co ho baví!
Máš něco, co bys chtěl sdělit čtenářům a posluchačům? Dělejte co vás baví, a když vás něco baví, zdokonalujte se v tom. A riskujte! Risk je zisk!
Pokud Vás zajímá tvorba Filipa Ehrenbergra, můžete ho sledovat na Instagramu: @filip_ehrenberger
Instagram Bee Cast: @beecast_
